Chov koz, kozí farma

Kozy byly poměrně nadlouho vytlačeny z běžných chovů.

Dnes se vracejí především na specializovaných farmách, jak se rozšiřují poznatky o kladném přínosu kozího mléka a dalších produktů pro lidský organismus. Dozvíme se jak taková koza vůbec přesně vypadá a jak se o ni starat, aby nám byla k užitku.

Kozí farma zde byla založena před 12 lety. Majitelka se nikdy předtím chovem nezabývala, začínala zcela od začátku, po odchodu do důchodu proměnila městský život bankovní úřednice za venkov. Nejedná se o velkoprodukční farmu, jde v podstatě o amatérský chov. Chová bezrohé bílé kozy. Majitelka se věnuje propagaci chovu koz a využití výrobků také mezi širokou veřejností. Pravidelně pořádá jarní počítání kůzlátek a zimní rozloučení , poslední pastvu, zahánění z pastvy do chléva. Lze sem snadno dojet i na kole, kolem farmy vede cyklostezka na Kosíř. Má nyní 20 zvířat – plemenného kozla Mirečka, 11 dospělých dojných koz, 5 koziček si ponechává do chovu a 3 kozlíci jdou do aukce (může krátce vysvětlit, jak se obměňuje stádo, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení). Letos se na farmě Rozinka narodilo 28 kůzlátek, u 20 byl otcem jedinečný kozel Mireček z domácího stáda.
Na farmě je výběh, kde snadno představíme konkrétní znaky bezrohých bílých koz i jejich chování, Jedná se o subtilnější, ale velmi čiperné kozy, které mají místo růžků jen naznačeny hrbolky.

Koza

Je zvíře velmi inteligentní a můžeme říci citlivé, navazuje vztahy se svým chovatelem a velmi bystře sleduje dění v okolí a také nezapomene využít každé nepozornosti ve svůj prospěch. Velmi dobře ví, co chce a tento svůj cíl sleduje za cenu různých mazaných postupů. Dovede být podle potřeby hluchá, nechápavá, jakoby náhodou vám šlápne přesně na malíček a ještě se otočí na kopýtku, když ji chcete někam odvést apod. Také není nadsázkou rčení „mlsný jako koza“. Koza si velmi pečlivě vybírá, co žere, nespase bodláčí jako osel a využije také každou příležitost proniknout do sadu a okousat lahodné jablůňky či čerstvé přísady nebo salát. Občas v ní také skončí barevné prádlo, které musí při vrozené zvídavosti ochutnat. Koza je zvíře společenské, určitě nechce být sama.

Zde bychom upozornili také na to, že kozička není hračka a určitě ji nedoporučujeme s tímto záměrem pořídit dětem. Koza vyžaduje podněty a spolupráci s okolím, nebude „hodná“ někde sama čekat na chvíli, kdy budete mít chuť si s ní hrát. Navíc každé malé kůzlátko vyroste a kastrace kozlíků není řešením pro chov pro potěchu. Zejména, když koza nemá vhodné prostředí stává se lstivá i zlá. Koza by měla mít své přirozené zařazení do stádečka a svým způsobem i do rodiny. Ukážeme i chlív, protože podmínkou zdravého chovu je vhodný suchý, světlý a větraný chlév, kde v zimě zvířata netrpí nadměrným chladem (i koza může škaredě nastydnout a jinak stonat). V chovu koz samozřejmě nevystačíme pouze s trávou, kromě pravidelné pastvy vyžaduje také jádrové krmivo v podobě šrotu nebo granulí, na zimu nesmí scházet kvalitní seno.
Přebytky kozího mléka se využívají na farmě ke zpracování na sýr a bryndzu, které slouží pro potřeby rodiny.
Chovu koz se dnes věnuje již dostatek prostoru, je speciální sdružení chovatelů koz a ovcí, odborná literatura a kvalitní stránky na internetu.